By Luděk Kortus
Velké množství budov v Česku je mimořádně energeticky neúsporných. To vede k vyšším nákladům na provoz pro jejich majitele, provozovatele či nájemníky. Chtějí-li navíc majitelé získat v budoucnosti od bank financování na obchodování s těmito nemovitostmi, měli by investovat do rekonstrukce.
Takové zjištění přináší vůbec první komplexní sonda do skutečného stavu domácího nemovitostního fondu z pohledu jeho energetické náročnosti. Unikátní studii 15 % energeticky nejúspornějších budov (TOP 15 %) z iniciativy České spořitelny zpracovaly poradenské společnosti CEVRE Consultants a EnergySim. Záštitu nad ní převzala Česká bankovní asociace (ČBA), Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) a také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Majitelé nemovitostí získávají možnost ověřit si, jak na tom jejich budova je v porovnání s celkovým trhem. Stačí jim k tomu znát energetickou třídu budovy a s využitím dat dostupných ve studii zjistí, zda je jejich budova energeticky úsporná, anebo mohou její energetickou náročnost a své výdaje na její provoz snížit.
Banky a investoři díky zveřejněným podkladům mají možnost lépe poskytovat poradenství a financování pro projekty, které cílí na zlepšení energetické efektivity budov.
V čem je studie unikátní?
Studie TOP 15 % poskytuje vůbec poprvé ucelená data o energetické náročnosti fondu budov v Česku. Vychází z analýzy neveřejných dat sbíraných Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v databázi energetických štítků ENEX. Až dosud byly na trhu k dispozici pouze dílčí informace o počtech budov evidované Českým statistickým úřadem. Studie TOP 15 % mapuje celý domácí nemovitostní fond, který zahrnuje kolem 3 milionů budov.
Studie TOP 15 % nastavuje standard analýzy dat z databáze ENEX. Nastavuje limitní hodnoty a pravidla pro 15 % energeticky nejúspornějších budov. Příslušnost do této skupiny je vyjádřena provozní potřebou primární energie z neobnovitelných zdrojů. Do analýzy byly v souladu s požadavky Taxonomie EU zahrnuty budovy postavené před 31. prosincem 2020.
Studie TOP 15 % poskytuje jednoduchý návod, jak porovnat energetickou náročnost budovy vůči celému trhu. Čím více je budova vzdálena od hranice 15 % nejvíce efektivních budov, tím více musí majitelé zbystřit – v následujících letech by měli zvážit vylepšení objektů tak, aby splňovaly požadavky udržitelné výstavby definované Taxonomií EU. V opačném případě by si majitelé takových budov mohli zkomplikovat možnosti refinancování.
„Studie odhalila, že zde máme velmi vysoké procento mimořádně neúsporných budov, na jejichž rekonstrukci je nutné se bezodkladně s podporou evropských dotačních prostředků zaměřit,“ zdůrazňuje manažer udržitelnosti České spořitelny Matúš Púll. „Naléhavost nevyplývá jen z blížící se evropské regulace, která bankám znemožní financovat obchodování s těmito nemovitostmi, ale zejména z nadměrných nákladů, které musí majitelé a provozovatelé těchto budov platit. Například průměrný rodinný dům má v posuzovaném parametru neuvěřitelnou hodnotu 387 kWh/m².a. Kvůli energetické efektivitě a finanční náročnosti provozu je budeme postupně muset všechny opravit na nejméně na úroveň štítku C, a měli bychom přemýšlet, jak toho dosáhnout.“
„Často se mluví o přísných požadavcích na novostavby, ale tou pravou výzvou je renovace již stojících budov, které mají dle závěrů studie obrovský potenciál úspor. Výhodou renovace oproti novostavbě je také úspora stavebního materiálu a emisí svázaných s ním,“ doplňuje Jiří Cihlář, spoluautor studie z CEVRE.
Mluvčí ČBA Radek Šalša uvedl, že studie poskytuje bankám jednotný návod, jak stav nemovitostního trhu vyhodnocovat. „Samozřejmě ale bude na každé bance, jak bude v konkrétních případech postupovat,“ zdůraznil Radek Šalša.
„Analýza TOP 15 % bude podkladem pro další strategie, které nastaví trajektorie postupné renovace a dekarbonizace fondu budov,“ uvedl Ján Čiampor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO. „V současné době CZGBC v rámci své pracovní skupiny Taxonomie a ESG připravuje výklad taxonomie pro odvětví stavebnictví. Rada se účastnila procesu revize studie TOP 15 % a plánuje využít definice a postup hodnocení souladu budov do svého výkladu,“ uzavírá Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC.