Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) očekávají, že tuzemská ekonomika v letošním roce vzroste o 1 %, což je obdobná hodnota očekáváná minulou prognózou.
Pro příští rok se předpokládá zrychlení HDP o 2,3 %. Odhad růstu pro příští rok byl oproti srpnu přehodnocen téměř o půl procentního bodu níže, a to zejména z důvodu slabšího vývoje v zahraničí.
Průměrná inflace letos poklesne na 2,4 % a na obdobné úrovni by se měla pohybovat i v příštím roce, odhady však byly mírně zvýšeny jak pro letošní, tak příští rok. Koncem příštího roku by však měla být inflace u 2% cíle ČNB. Nominální mzdy letos vzrostou o necelých 7 %, v reálném vyjádření pak o více než 4 %, což představuje první celoroční růst reálných mezd po dvouleté přestávce. Určité známky ochlazování na trhu práce sice jsou již viditelné, slabý ekonomický vývoj na něj však prozatím dopadl velmi omezeně. Úrokové sazby ČNB letos již patrně klesat nebudou, ačkoli zde je konsensus rozdělen a část ekonomů očekává ještě jedno snížení na prosincovém měnovém jednání, do konce příštího roku by se měla hlavní sazba dostat na 3,25 %. Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen směrem ke slabším hodnotám a koncem letošního roku by se měl pohybovat u 25,1 Kč za euro, do konce příštího roku se očekává posílení k úrovni 24,7 Kč za euro.
Nejistota globálního vývoje přetrvává
Vývoj v zahraničí přináší pro tuzemskou ekonomiku řadu výzev a nadále patří mezi hlavní faktory jejího pomalejšího zotavování. Zejména kombinace strukturálních i cyklických potíží německé ekonomiky je jeden z hlavních důvodů, proč se v letošním roce nenaplnila příznivější očekávání rychlejšího růstu a proč je i růst pro příští rok postupně revidován k nižším hodnotám. Řada zemí EU je stále citelně ovlivněna vyššími cenami energií, což negativně dopadá zejména na energeticky náročná odvětví a jejich konkurenceschopnost. Evropský průmysl se tak potýká s recesí a setrvává stále blízko úrovně produkce roku 2019. Výsledky amerických voleb jsou z pohledu pravděpodobného zavedení silnějších protekcionistických opatření a obchodních tarifů dalším negativním faktorem pro tuzemskou ekonomiku, ačkoli prozatím nevedly k výraznějšímu tlaku na kurz koruny. To je patrně dáno i vysokými rezervami centrální banky, která může v případě potřeby korunu podpořit, čehož si je trh vědom.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace: „Vývoj zahraničí poptávky stále zaostává za očekáváním a slabší výkon zejména Německa způsobuje jen velmi opatrné oživování tuzemské ekonomiky. Ta v letošním roce bude růst kolem 1 % a pro příští rok se odhady snižují blíže ke 2 % s tím, že rizika jsou ve směru slabšího růstu z titulu pokračujícího útlumu v průmyslu a zahraničním obchodě.“
Tuzemská ekonomika roste letos jen mírně
Nová prognóza ČBA pro letošní rok nadále očekává růst tuzemské ekonomiky o 1 %, což je jen nepatrně nad odhadem minulé prognózy ve výši 0,9 %. Dle předběžného odhadu HDP za 3. čtvrtletí letošního roku česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 % (meziročně o 1,3 %) a pokračuje tak jen ve velmi slabém oživování, které nenaplnilo očekávání z předešlé srpnové prognózy ČBA. Ačkoli mezičtvrtletní růst v první polovině roku se po revizích ukázal jako nepatrně silnější, předpokládané zrychlení růstu v druhé polovině roku se naopak podle předběžných indikátorů nedostavuje. Uvedený vývoj v průběhu roku se vzájemně vykompenzoval a celkový odhad růstu pro letošní rok tak setrvává u 1 %. Prognóza očekává, že mezičtvrtletní tempo růstu se v závěru roku zvýší na 0,5 % a v příštím roce se bude v průměru pohybovat kolem 0,6 %. Nenaplnění tohoto předpokladu by vedlo k dalšímu snižování odhadu růstu pro příští rok směrem ke 2 % či mírně pod. Nadále tak platí, že očekávané oživování tuzemské ekonomiky bude relativně pomalé a zatížené řadou rizik.
Prognóza předpokládá, že růst ekonomiky bude tažen zejména domácí poptávkou vzhledem k obnovenému růstu reálných mezd. Spotřeba domácností začala po poklesu v předešlých dvou letech opět růst, za celý letošek předpokládáme o 1,8 % a v příštím roce o necelá 3 %. V obou případech jde o nepatrně slabší dynamiku, než očekávala předešlá prognóza, což je dáno pomalejším rozjezdem útrat domácností v letošním roce a nadále vyšší mírou úspor v kontextu slabší důvěry a nejistot budoucího ekonomického vývoje. Maloobchodní tržby bez prodejů automobilů v meziročním pohledu rostou již přes 5 %, celkově se však reálné tržby nachází stále pod průměrnou úrovní roku 2019 a pouze u nepotravinářského zboží jsou o 7 % vyšší. Vládní spotřeba by měla letos růst přes 3 %, zde došlo k navýšení odhadu oproti předešlé prognóze z titulu silnějších údajů za první polovinu letošního roku a také dopadu zvýšených výdajů z titulu povodňových kompenzací. Investice budou letos růst jen mírně (0,7 %), jejich slabý letošní vývoj bude spojen s cyklem čerpání EU fondů, horším výhledem na ekonomiku a také nižší ziskovostí firem. Zrychlit by pak měly až příští rok (2,6 %), což pak bude vytvářet patrně opět akumulaci zásob, které byly v předešlých letech výrazně rozkolísané. Vývoj zahraniční poptávky nepotvrdil očekávání robustnějšího oživení z poslední prognózy, i proto byl vývoz pro letošní rok revidován směrem ke slabším hodnotám.
Trh práce začíná mírně ochlazovat, podíl nezaměstnaných osob se však letos zvýší jen mírně
Tuzemský trh práce zůstává nadále v kontextu ekonomického vývoje napjatý, míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v průměru za rok 2023 dosáhl 3,6 % a v letošním roce se očekává jen nepatrný růst na 3,8 % a v příštím roce na 3,9 %. To je však stále nižší hodnota, než jsme pozorovali v roce 2017, kdy se již na pracovním trhu začaly objevovat známky přehřívání. Tuzemský trh práce je sice nadále ve stavu, kdy řada zaměstnavatelů má problém najít vhodné zaměstnance, určité známky ochlazování v posledních několika čtvrtletích ovšem patrné jsou a obecná míra nezaměstnanosti se v září nacházela na 2,9 %, tj. 0,2 p.b. nad úrovní téhož období minulého roku. Setrvale rostoucí trend má po sezónním očištění i podíl nezaměstnaných osob, který – ač mírně – postupně roste od konce minulého roku, dle předběžných hodnot by však měl podíl nezaměstnaných osob v přespříštím roce opět mírně klesnout.
Nominální průměrná mzda letos vzroste o 6,6 %, v příštím roce by pak měla dynamika dosáhnout necelých 6 %. Růst nominálních mezd dosáhl v loňském roce 8 %, což patří mezi ty nejvyšší meziroční růsty v posledních dvou dekádách. Ve srovnání s vývojem nominálních mezd ve středoevropském regionu však vývoj mezd v ČR zaostává, a to nejen v posledních letech od propuknutí pandemie, ale i z pohledu dlouhodobějšího vývoje. Po dvou letech propadu reálných mezd by měly reálné mzdy letos růst o 4,1 %, v příštím roce přes 3 %. I přesto bude letošní úroveň reálných mezd odpovídat zhruba roku 2018. Vyšší růst mezd oproti očekávání této prognózy pak může plynout z případného rychlejšího růstu mezd ve veřejném sektoru.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky: „Růst nominálních mezd by se měl v letošním i příštím roce pohybovat kolem 6 %. S ohledem na předchozí hluboký pokles reálných mezd to ale bude znamenat, že kupní síla domácností a stejně tak i jejich spotřeba se bude obnovovat jen pozvolna.“
Průměrná inflace letos i příští rok bude mírně nad 2% cílem ČNB
Velkou část letošního roku protiinflačně působily ceny potravin a jejich meziroční pokles pomohl navrátit inflaci rychleji k 2% cíli ČNB. Protiinflační vliv potravin však začal v posledních měsících slábnout, což vedlo i k vyšší než očekávané meziroční inflaci. Uvedený vývoj společně s pomalejším poklesem cen energií či opětovným růstem imputovaného nájemného stál za mírným přehodnocením celoroční inflace pro letošní i příští rok směrem nahoru. Do konce letošního roku se očekává další zrychlení inflace z titulu efektu nižší srovnávací základny, zejména v prosinci, a meziroční inflace se může dostat nad 3% úroveň. Mělo by však jít jen o krátkodobý výkyv a lednová inflace by se pak měla opět snížit a začínat číslem 2. Rizikem však zůstává pomalý pokles inflace ve službách. I přes vyšší celoroční inflaci v příštím roce konsensus očekává, že na konci příštího roku bude inflace u 2 %.
ČNB bude pokračovat v příštím roce ve snižování sazeb, letos už však sazby pravděpodobně nezmění
Česká národní banka v listopadu pokračovala ve snižování úrokových sazeb o tradiční čtvrtinu procentního bodu. Hlavní sazba se tak dostala na 4 %. Představitelé centrální banky naznačili, že budou při dalším snižování sazeb již velmi opatrní. Medián odhadů prognózy tak předpokládá, že centrální banka již letos sazby snižovat nebude, nicméně odhad je v tomto ohledu rozdělen 5:4 a jen nepatrně menší část odhadů čeká do konce roku ještě jedno snížení na 3,75 %. Pro konec příštího roku konsensus očekává hlavní sazbu ve výši 3,25 %, a to za předpokladu, že se inflace v druhé polovině roku ustálí a bude směřovat k 2% cíli, což je současné očekávání prognózy.
Michal Skořepa, ekonomický analytik České spořitelny: „Prognostický panel ČBA nyní očekává, že Česká národní banka letos už své úrokové sazby nejspíše nezmění. Pro rok 2025 pak předpokládá vcelku rovnoměrný pokles těchto sazeb, zatímco nedávno vydaná prognóza samotné České národní banky naznačila celkově poněkud výraznější pokles, který by navíc měl proběhnout už koncem tohoto a v první půlce příštího roku.“
Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen jen velmi mírně směrem ke slabším hodnotám. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 Kč za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz u hranice 25 Kč za euro. Rozptyl odhadů jednotlivých prognóz je v tomto ohledu výjimečně úzký a žádná z prognóz nevidí kurz koruny koncem letošního roku nad její současnou úrovní. Do konce příštího roku kurz koruny vůči euru posílí o necelá 2 % k hranici 24,7 Kč za euro. Případným rizikem je v tomto ohledu možné citelnější dlouhodobé posílení dolaru vůči euru v návaznosti mimo jiné na celní opatření avizovaná nastupujícím americkým prezidentem Trumpem, což by mohlo vést k mírně slabší úrovni koruny v příštím roce nejen vůči dolaru, ale i euru.
Deficit vlády vůči HDP se bude postupně snižovat
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA ve výši 2,7 % HDP a ve srovnání s předchozím rokem se tak schodek sníží o téměř 1 p.b. Pokles deficitu v letošním roce je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a dopadu konsolidačního balíčku. Deficit pro rok příští se odhaduje ve výši 2,3 %, což bude zejména důsledek očekávaného rychlejšího růstu tuzemské ekonomiky.
Úvěrový trh se letos vyvíjí příznivě
Za tři čtvrtě roku dosáhl meziroční růst hypotečních úvěrů téměř 100 %. Dle oficiální statistiky ČNB byly od ledna do září poskytnuty nové hypotéky (bez refinancování) v objemu 152 mld. Kč, což je obdobný objem jako ve stejném období roku 2020. Data ČBA Hypomonitoru však ukazují, že z hlediska počtu poskytnutých hypoték jich bylo v daném období oproti roku 2020 poskytnuto o čtvrtinu méně. Tento vývoj souvisí s tím, že v posledním roce zvýšila průměrná výše hypotéky. Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték se dle statistiky ČNB pohybuje nepatrně pod 5% hranicí, což odpovídá také datům ČBA Hypomonitoru.
Objem nových spotřebitelských úvěrů od ledna do září vzrostl téměř o třetinu a přesáhl výši 100 mld. Kč. Příznivý vývoj je dán zlepšující se příjmovou situací domácností, vyšší spotřebitelskou důvěrou a také potřebou vyššího financování z titulu inflačního vývoje posledních let. Evidence některých bank naznačuje, že je růst spotřebních úvěrů tažen tzv. „americkými hypotékami“, tj. neúčelovou spotřební půjčkou zajištěnou nemovitostí. Průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v září činila 8,9 %, a je tak téměř o jeden procentní bod nižší než před rokem.
Nově poskytnuté úvěry podnikům po zářijové revizi dat ze strany ČNB rovněž vykazují za tři čtvrtě roku příznivější dynamiku. Od ledna do září vzrostl objem nově poskytnutých korunových úvěrů meziročně o 28 %, v případě eurových pak o 14,5 %. Celkový nárůst nových úvěru v obou měnách tak meziročně přesáhl 20 %. Podíl eurových úvěrů za dané období činil 47 % oproti 51,5 % v roce 2023. Menší podíl eurových úvěrů souvisí se snižujícím se úrokovým rozdílem mezi úvěry v daných měnách, který v září byl pod 1 p.b. a byl tak nejnižší od závěru roku 2021. Průměrná sazba u nových korunových úvěrů činila v září 5,9 %, u eurových úvěrů 5,2 %.
Růst vkladů ve třetím čtvrtletí letošního roku oproti 1. pololetí nepatrně zvolnil, a to ze 7,7 na 6,6 %. V případě domácností bylo tempo mírně silnější, a to 7,9 %, ačkoli také zpomalilo z 8,4 %. Vzhledem k tomu že zhruba třetina z růstu vkladů domácností v loňském roce byla tvořena úrokovými výnosy, lze očekávat, že s poklesem úrokových sazeb ČNB bude meziroční dynamika vkladů dále zpomalovat.
We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue to use this site we will assume that you are happy with it.Ok
By Luděk Kortus
admin