Tiskovka se konala 5.11. v Praze
Spread the love

Index inovací: Češi jsou spokojení hlavně s novými způsoby placení, víc novinek jim chybí u úřadů a ve zdravotnictví.

Češi vítají inovace a novinky zlepšující životní a pracovní podmínky, ale ve většině oblastí jich potřebují ještě více. Požadovali by zejména lepší propojení úřadů, dostupnější zdravotní péči, sdílení informací mezi lékaři a kvalitnější silniční síť. Nejspokojenější jsou zákazníci s inovacemi u bezhotovostního placení, technologií pro zábavu a umělé inteligence. Vyplývá to z nového průzkumu Index inovací společností ČSOB a Mastercard.

Hlavní zjištění průzkumu:
• Devět z deseti lidí se staví k inovacím vstřícně.
• Nejspokojenější jsou lidé s inovacemi u nových způsobů placení, online zábavy a využívání AI.
• Index inovací má hodnotu 78,3 bodu ze sta možných, což ukazuje prostor k dalšímu zlepšování.
• Největší potřeba inovací je u propojení úřadů a dostupnosti zdravotní péče, nejmenší naopak u elektromobility.
• Čtyři pětiny zaměstnanců zcela postrádají inovace ve své práci.
• Devět z deseti firem a podnikatelů se věnuje inovacím, nejsilněji startupy.
• Umělou inteligenci využívá 90 procent startupů.
• V průměru firmy investují do inovací 500 tisíc Kč ročně.

„Češi vítají inovace, protože je vnímají jako faktor, který zlepšuje dosavadní stav, zkvalitňuje život a přináší lepší zákaznickou zkušenost. Zatímco v pandemii a po ní se rozvinuly online služby ve finančním sektoru a v gastronomii a začala se používat bankovní identita, tak jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě. Lidé tento rozdíl vnímají a oprávněně požadují více. Bez investic do digitalizace, udržitelnosti a produkce s vyšší přidanou hodnotou se s transformací české ekonomiky nepohneme z místa,“ říká Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB zodpovědná za technologie, data, inovace a operations.

„Lidé nejvíc oceňují to, co je pro ně výhodnější, jednodušší a bezpečnější, a to se týká i bezhotovostních plateb. Proto není divu, že jsou u Čechů v takové oblibě. Nejsilnějším trendem v bezhotovostním placení je používání nositelné elektroniky v čele s mobily a hodinkami, ke kterým se přidávají prsteny a náramky. Jdeme směrem, kdy bude platba jako proces upozaděna a zkoušíme platit bez platebního nástroje jen na základě identifikace pomocí obličeje,“ uvádí Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Prostor pro inovace je ve veřejné správě a zdravotnictví

Při srovnání hodnocení potřeby inovací a jejich reálného stavu je patrné, kde je potřeba mnohem vyšší než realita, z čehož pramení nespokojenost lidí. Největší propast je podle dotazovaných u úřadů, ve zdravotnictví a u silniční sítě. Výrazné zlepšení lidé očekávají i u ochrany vody a v kvalitě potravin. Naopak v kategoriích online her a umělé inteligence aktuální spokojenost uživatelů s inovacemi dokonce převyšuje očekávání.

„Ve zdravotnictví se daří digitalizovat jen částečně, celkem to jde na úrovni jednotlivých poskytovatelů, tedy nemocnic a ambulancí. Jejich vzájemné propojování je na tom podstatně hůře – výměna zdravotní dokumentace, objednávání k lékařům nebo elektronické žádanky nejsou. Na to negativně reaguje veřejnost, lidé jsou zvyklí z celé řady jiných oborů na přínosy digitalizace a očekávají to stejné i ve zdravotnictví. Z hlediska samotných lékařů myslím, že jejich zájem o inovace typu umělá inteligence je velký, a to převažuje nad případnými obavami. Klíčové je ale dostat inovativní postupy do úhrad za zdravotní péči od pojišťoven, jinak je v praxi neuvidíme,“ míní Matěj Adam, Business Development Executive společnosti Aireen, která vyvíjí diagnostiku onemocnění pomocí snímků oční sítnice a umělé inteligence.

Kategorie s největším potenciálem pro inovace:
Kategorie                                  Potřeba inovací           Spokojenost se stavem inovací                              Rozdíl
Propojení úřadů                                  7,71                                               4,19                                                       3,52
Dostupnost zdravotní péče               7,65                                              4,14                                                       3,51
Silnice a dálnice                                  7,53                                              4,20                                                       3,33
Sdílení informací ve zdravotnictví  7,46                                              4,30                                                       3,16
Ochrana vody                                      7,40                                              4,47                                                       2,93
Kvalita potravin                                  7,52                                              4,68                                                       2,84
Worklife balance                                7,14                                               4,42                                                       2,72
Dostupnost úřadů online                 7,47                                               4,88                                                       2,59
(rozdíl mezi potřebami a skutečností u inovací v bodech, stupnice 0-10 bodů)

Devět z deseti firem se věnuje inovacím

Firmy a podnikatelé vnímají inovace jako nezbytnou součást vývoje, vnímají posun a pokrok v různých oblastech, což potvrzuje, že inovace mají v České republice zelenou. Firmy nejvíce vyvíjejí nové výrobky a služby nebo ty stávající inovují. Optimalizují i proces výroby a hledají energetické úspory. Startupy mnohem více vyvíjejí nové výrobky a využívají AI.
„Mimo toho, že v Green0meteru aktivně využíváme umělou inteligenci jako neoddělitelnou součást naší online aplikace, tak navíc také podněcujeme inovace prostřednictvím čtyři procesních a firemně-kulturních pilířů: 1. pouze krátké týdenní sprinty, 2. víkendové Super Sprinty pro rozvoj nových funkcí, 3. zapojení celého týmu včetně byznysové části firmy do vývoje, 4. měsíční vyhlášení Zlaté chyby podporující vývoj nových funkcionalit mimo zadání pro vývojáře,“ říká Karel Kotoun, výkonný ředitel platformy Green0meter, která pomáhá firmám s přechodem na udržitelné podnikání.
Firmy v průměru investují do inovací půl milionu korun ročně, ale mezi podniky jsou velké rozdíly. Zatímco malé firmy s obratem do tří milionů Kč investují do inovací jen 48 tisíc Kč ročně, ty velké s obratem nad 40 milionů Kč investují už 2,1 milionu Kč. Velkým firmám se téměř vyrovnají startupy, které investují do inovací ročně 1,9 milionu korun.

Větší míře inovací brání podle více než dvou třetin firem a podnikatelů především náklady, které jsou s jejich zaváděním spojené. Dále je to nedostatek kvalitních zaměstnanců nebo absence poptávky ze strany klientů. U startupů vidíme celkově nižší míru vnímaných bariér.

AI používá třetina firem, ale vidí v ní perspektivu

Umělou inteligenci využívá 90 procent startupů, zatímco u těch zavedených podniků je to třetina. Firmy používají AI primárně na vyhledávání informací, dále jako pomocníka v práci například ke kontrole textů, k tvorbě textů a grafiky. Startupy využívají AI častěji k analýze dat a k programování. Firmy, které AI nepoužívají, uvádějí, že nemají důvod ji využívat. Téměř polovina firem uvádí, že AI nerozumí. Třetina firem bude do roka využívat AI více. Startupy uvádějí, že ji budou využívat aktivněji v 84 procentech případů.

Related Post

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *