By Luděk Kortus
Nový školní rok bývá pro většinu rodičů ve znamení výdajů. Nejvíce zaplatí za obuv a oblečení pro děti, následují učebnice a zájmové kroužky.
Zhruba třetina rodičů vydá od 3 do 5 tisíc korun. Necelou polovinu rodin v posledních dvou letech navíc negativně ovlivnila inflace při plánování školních výdajů. Naprostá většina (88 %) rodičů se se svými dětmi o financích baví, nejčastěji o tomto tématu začínají mluvit mezi 7. a 11. rokem dítěte. Tři čtvrtiny rodičů dávají svým potomkům kapesné. Vyplývá to z průzkumu ČBA a agentury IPSOS, který se konal ve druhé polovině června a zúčastnilo se ho 1010 respondentů ve věku 18-79 let.
Čtvrtinu rodičů stojí začátek školního roku více než 5 tisíc korun. Necelá třetina pak vydá mezi 3 až 5 tisíc korunami. Mezi největší výdaje rodiče řadí oblečení a obuv (52 %), školní potřeby a učebnice (42 %) a zájmové kroužky a sportovní aktivity (41 %). Významný podíl mají i obědy a svačiny (27 %) nebo doprava (26 %).
„Lidé si v posledních 2 letech kvůli ekonomické situaci více hlídali ceny u větších nákupů školních potřeb. V uplynulých 2 letech inflace negativně ovlivnila 45 % rodičů při plánování školních výdajů. Téměř čtvrtina jich uvedla, že kvůli inflaci omezili výdaje v rámci školních či mimoškolních aktivit dětí,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA EDUCA.
Nižší inflace v letošním roce bude pro polovinu Čechů znamenat stejné výdaje, pro 16 % rodičů ale bude mít pozitivní dopad na jejich peněženku, na druhé straně pro stejnou skupinu se naopak výdaje zvýší. Řada lidí se také snaží vybrané zboží kupovat v akcích a slevách.
Naprostá většina rodičů mluví se svými dětmi o penězích
Více než pětina populace začala mluvit se svými potomky o financích už v předškolním věku (3-5 let), jde především o mladé páry do 35 let. Nejčastěji toto téma ale rodiče otevírají až mezi 7. a 11. rokem dítěte (29 %). Naopak 12 % rodičů o penězích se svými dětmi nemluvilo.
Nejčastějším tématem, které se týká financí je bezpečnost při nákupu přes internet, kterou se svými potomky záměrně řeší bezmála polovina rodičů. Velkou pozornost věnují taky akčním nabídkám a praktikám e-šmejdů a také rodinným výdajům a úsporám.
Tři čtvrtiny dětí dostávají kapesné, další peníze dostanou za nadstandardní pomoc
Pravidelné kapesné dává 46 % rodičů, dalších 30 % peníze dětem dává, ale ne pravidelně. Zbylá čtvrtina dětí pak žádné kapesné nedostává. Dvě třetiny dětí pak vedle kapesného dostávají peníze za nadstandardní pomoc. Ani kapesné a ani odměny nedává svým potomkům 15 % rodičů.
Finanční produkt pro své děti sjednalo 87 % rodičů
Dvě pětiny respondentů sjednaly svým potomkům běžný účet, v loňském roce to byla necelá třetina, 36 % spořící účet a třetina stavební spoření nebo životní pojištění. Zároveň klesl počet rodičů, kteří žádný finanční produkt pro své děti nemají, a to na 13 % z loňských 17 %.
„Jen 40 % dětí rodiče sjednají běžný účet v bance, i když 75 % rodičů dává svým dětem kapesné. Je škoda, že skoro každé druhé dítě dostává peníze v hotovosti. Pro budoucnost dětí a mladých lidí je přitom hospodaření s penězi základem jako umět číst a psát,“ doplňuje Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA EDUCA.
První běžný účet ve 12 letech
Rodiče svým dětem první běžný účet v průměru založí ve 12 letech. Nejčastěji na něj dostávají kapesné, případně příležitostné prostředky, například z brigád nebo od prarodičů. 89 % rodičů uvádí, že jejich dítě má k běžnému účtu vlastní platební kartu. Dvě pětiny dětí si pak můžou s penězi do určitého limitu zacházet podle svého uvážení, nad tuto mez pak už potřebují souhlas rodičů. Naopak úplný dohled nad účtem má 28 % rodičů.