By Luděk Kortus
V průběhu roku 2023 na základě návrhu Komise pro udržitelné finance schváleného Prezidiem ČBA pět největších českých bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank) testovalo v pilotním provozu sběr dat pro účely přípravy agregátního ESG ukazatele v oblasti financování bydlení, a to čtvrtletních objemů nových hypotečních obchodů strukturovaných podle hodnoty Průkazů energetické náročnosti budov (PENB, tzv. energetických štítků).
Na přelomu let 2023 a 2024 byla agregovaná data vyhodnocena s tím, že vzhledem k velikosti bilanční sumy výše uvedených bank lze agregované údaje považovat za reprezentativní obrázek za bankovní sektor jako celek, a nadále budou na webu ČBA publikována na čtvrtletní bázi.
Výsledky za rok 2023 naznačily, že podíl doložených PENB je dosud relativně nízký (tři čtvrtiny nové produkce byly na konci roku 2023 bez doloženého PENB, u celkového portfolia bylo pak reálně doloženo pouze 6 % štítků). To je řádově méně i ve srovnání se sousedními zeměmi, jako např. se Slovenskem či Polskem. Banky při klasifikaci hypotečního portfolia [1]z hlediska energetické náročnosti financovaných nemovitostí musejí do značné míry používat odhady, jejichž přesnost závisí na kvalitě dat získaných o financovaných nemovitostech.
Vývoj mezi prvním a druhým čtvrtletím 2024 naznačuje v souladu s naším očekáváním velmi mírné zlepšení trendu (pokles podílu PENB nedoložených hypoték na nové produkci o 4 p. b. se koncentruje do štítků kategorie B a částečně A), i nadále však údaje dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze PENB, ze které by bylo možné čerpat spolehlivá data a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti stávající legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinné.