By Luděk Kortus
Tuzemský bankovní sektor zaznamenal v roce 2023 dle oficiálních statistik České národní banky zisk po zdanění v nominálním vyjádření ve výši 104,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2 %.
Vliv na vývoj ziskovosti sektoru měla celá řada faktorů, například meziročně o téměř 9 mld. Kč se zvýšily zisky z titulu kurzových změn. Naopak ztrátu ve výši 5 mld. Kč zaznamenal sektor z titulu přecenění některých cenných papírů.
Nejvýznamnější položku zisků bank však tvoří čisté úrokové výnosy, neboli rozdíl mezi úroky, které banky získávají ze svých aktiv, a úroky, které platí svým klientům. Růst úrokových nákladů v roce 2023 byl však rychlejší než růst výnosů a samotné čisté úrokové výnosy tak meziročně poklesly o 2 %, tj. o 5 mld. Kč.
Čisté úrokové výnosy dosáhly v roce 2023 výše 168 mld. Kč a pokud se srovnají s úrovní před pandemií roku 2019, byly vyšší o 15 %. Samotná aktiva sektoru však v roce 2023 dosáhla téměř 9,9 bilionu korun (135 % HDP) a oproti konci roku 2019 byla vyšší o 31 %, stejně tak nominální růst HDP dosáhl za danou dobu 27 %. Je tak patrné, že ziskovost sektoru v nominálním vyjádření v poslední dekádě vesměs kopírovala vývoj nominálního růstu ekonomiky a zisk po zdanění na aktiva v posledních dvou letech nevybočoval z vývoje předpandemických let.
Nárůst úrokových nákladů bankovního sektoru v roce 2023 byl rozložen napříč klienty bank a celkové úrokové náklady na vklady se meziročně zvýšily o 110 mld. Kč (77 % yoy), z toho o 43 mld. Kč u domácností a 20 mld. Kč u firem. Zatímco úrokové náklady bank na vklady domácností v roce 2019 činily 12 mld. Kč, v roce 2023 činily přes 84 mld. Kč. Nejvýraznější procentuální nárůst v minulém roce zaznamenaly právě úrokové náklady na vklady domácností (102,5 % yoy).
Z uvedeného vývoje je tak patrné, že bankovní industrie postupně přenesla vyšší úrokové sazby na klienty, což snížilo úrokové výnosy sektoru a vedlo k menšímu výběru daně z mimořádných zisků (WFT – windfall tax). Domácnosti a firmy tak profitovaly z vyšších úrokových sazeb, což byl také často avízovaný záměr zákonodárců při zavádění WFT. Státní pokladna z tohoto vývoje benefitovala také, jelikož samotná srážková daň z úrokových výnosů domácností se meziročně více než zdvojnásobila a zvýšila se o 7,5 mld. Kč (graf 4). Tento vývoj pak ilustruje také ukazatel čistých úrokových výnosů na aktiva bankovního sektoru počítaný ČNB, který z pohledu historického vývoje z výše zmíněných důvodů také nevykazuje pro rok 2022/2023 mimořádných hodnot.
V některých případech bývá v mediích zmiňován důvod nízkého výběru mimořádně daně optimalizace bank přes vyšší držbu státních dluhopisů, jelikož od 1.1.2021 jsou výnosy státních dluhopisů vydaných po tomto datu osvobozeny od daně z příjmů. Držba státních dluhopisů dle sektoru však naznačuje, že bankovní industrie drží stabilně od roku 2022 po konec roku 2023 zhruba 40 % vydaných státních dluhopisů a data za sektor tak nevykazují žádné skokové nárůsty po oznámení záměru zavést daň z mimořádných zisků (cca polovina roku 2022), viz graf 6. Držba státních dluhopisů bankovního sektoru se v nominálním pohledu navyšovala s tím, jak rostl i objem emitovaných státních dluhopisů, podíl na tomto objemu však zůstal stabilní. Využití daňové výjimky u státních dluhopisů tak mohlo být využito v individuálních případech, nebylo však významné na sektorové úrovni a tudíž patřilo spíše mezi marginální příčiny nižšího než očekávaného výběru daně z mimořádných zisků.